Obezita v Česku v číslech 2026: statistiky, trendy a zdroje

Obezitu (BMI 30 a více) mělo v Česku podle šetření EHIS v roce 2019 19,3 % obyvatel od 15 let (údaje z rozhovorů). Odhad WHO z naměřených údajů je vyšší: v roce 2024 31,6 % dospělých od 18 let. Čísla se liší metodou, rokem i věkem; u každého uvádíme zdroj (stav k 16. 10. 2026).

Dospělí

Co je obezita a jak se dělí podle BMI, vysvětluje článek obezita jako nemoc: stupně a příčiny.

• 19,3 % obyvatel ČR od 15 let mělo v roce 2019 obezitu (BMI 30 a více) a 39,0 % nadváhu (BMI 25–29,9); údaje z rozhovorů, 7 993 respondentů (ÚZIS, EHIS).
• 18,7 % obyvatel ČR od 15 let mělo v roce 2014 obezitu a 36,6 % nadváhu; údaje z rozhovorů, 6 737 respondentů (ÚZIS, EHIS).
• Muži 21,2 %, ženy 17,5 %: obezita v roce 2019 (EHIS, obyvatelé ČR od 15 let); nadváhu mělo 46,9 % mužů a 31,7 % žen (ČSÚ, EHIS 2019).
• Podle věku (EHIS 2019, obyvatelé ČR od 15 let) je podíl s obezitou nejnižší ve věku 15–24 let (muži 4,4 %, ženy 2,8 %) a nejvyšší u mužů ve věku 55–64 let (33,2 %) a u žen ve věku 65–74 let (26,8 %) (ČSÚ, EHIS 2019).
• Podle krajů (EHIS 2019, obyvatelé ČR od 15 let) je podíl s obezitou nejnižší v Praze (13,8 %, 591 respondentů) a nejvyšší v Karlovarském kraji (26,1 %, 307 respondentů), stejně i v roce 2014 (ÚZIS, EHIS).
• 31,6 % dospělých v ČR od 18 let mělo v roce 2024 obezitu podle hrubého odhadu WHO (interval nejistoty 28,0–35,3 %); model vychází z měřených údajů (WHO GHO).
• 26,3 % dospělých v ČR od 18 let mělo v roce 2024 obezitu po standardizaci na věk podle odhadu WHO (interval nejistoty 23,2–29,5 %) (WHO GHO).
• 67,8 % dospělých v ČR od 18 let mělo v roce 2024 nadváhu včetně obezity (BMI 25 a více; hrubý odhad WHO, interval nejistoty 64,7–70,7 %) (WHO GHO).
• Vývoj podle WHO (dospělí v ČR od 18 let): hrubý podíl s obezitou 21,3 % (2000), 29,5 % (2019) a 31,6 % (2024); po standardizaci na věk u mužů 18,5 % (2000) a 30,5 % (2024), u žen 19,4 % a 22,1 % (WHO GHO, standardizovaný odhad).
• Stejný rok, jiné číslo: podíl lidí v ČR s obezitou v roce 2019 činí podle EHIS (z rozhovorů, od 15 let) 19,3 %, podle odhadu WHO (z měření, od 18 let) 29,5 % a po standardizaci na věk 24,5 %. Odhady z uvedené výšky a hmotnosti jsou podle OECD obvykle nižší než z měření (OECD, Health at a Glance 2025).

Děti a dospívající

• 21,0 % sedmiletých dětí v ČR mělo v letech 2023–2024 nadváhu včetně obezity a 8,9 % obezitu (chlapci 10,6 %, dívky 7,0 %; 95% intervaly 16,6–26,2 % a 6,0–12,8 %); děti vybrané při povinných preventivních prohlídkách byly změřeny, efektivní vzorek asi 600 dětí (WHO COSI).
• Chlapci 19,9 % nadváha (bez obezity) a 8,5 % obezita, dívky 12,9 % a 3,4 %: žáci v ČR ve věku 11, 13 a 15 let v roce 2022; výšku a hmotnost uvedli sami, 12 792 žáků (HBSC 2022, CEJPH).
• Od roku 2002 do roku 2022 vzrostl podíl žáků v ČR s obezitou z 3,0 % na 8,5 % u chlapců a z 1,3 % na 3,4 % u dívek (HBSC, 11–15 let, údaje z dotazníku) (HBSC 2022, CEJPH).
• 6,0 % dětí a dospívajících v ČR ve věku 5–19 let mělo v roce 2024 obezitu a 15,9 % nadváhu včetně obezity podle odhadu WHO (intervaly nejistoty 4,5–7,6 % a 13,6–18,3 %) (WHO GHO, nadváha).
• Čeští chlapci ve věku 5–19 let: odhad WHO pro obezitu činí 6,6 % (2010), 7,4 % (2019) a 7,5 % (2024); skupina NCD-RisC popisuje u českých chlapců ve školním věku zpomalení nebo zastavení růstu (WHO GHO, NCD-RisC, Nature, 2026).

Cukrovka a související nemoci

Souvislost hmotnosti s cukrovkou 2. typu popisuje článek hubnutí a cukrovka 2. typu.

• 1 156 709 pacientů s cukrovkou (všechny typy) vykázala v roce 2025 data o hrazených zdravotních službách v ČR, tedy 10 621 na 100 000 obyvatel; v roce 2010 to bylo 846 767 (8 051 na 100 000) (ÚZIS, NZIP).
• 8,8 % obyvatel ČR od 15 let uvedlo v EHIS 2019 cukrovku (2014: 7,7 %) a 26,3 % vysoký krevní tlak (2014: 23,7 %); údaje z rozhovorů (ÚZIS, EHIS).
• 20,6 % z 11,4 mld. Kč nákladů na zdravotní péči (bez léků) přičítaných obezitě připadlo v ČR v roce 2018 na cukrovku 2. typu, 18,8 % na ischemickou chorobu srdeční a 16,7 % na artrózu (Landovská a Karbanová, 2023).

Náklady a dopady

Odhady nákladů vycházejí z modelů a liší se rozsahem; nejnovější český odhad, který jsme našli, se týká roku 2018.

• 40,8 mld. Kč (0,8 % HDP): roční náklady přičítané obezitě (BMI nad 30) v Česku v roce 2018; přímé 14,5 mld. Kč (3,4 % výdajů na zdravotní péči), nepřímé 26,3 mld. Kč (absence v práci, snížený výkon, předčasná úmrtí); metoda cost-of-illness (Landovská a Karbanová, 2023).
• 32,3 až 51,1 mld. Kč: rozpětí odhadu ročních nákladů obezity v ČR v roce 2018 při různých předpokladech; autoři označují odhad za dolní, mimo jiné proto, že výskyt obezity vzali z roku 2016 (Landovská a Karbanová, 2023).
• 8,4 % rozpočtu na zdraví půjde v letech 2020–2050 v zemích OECD v průměru na nemoci spojené s nadváhou (BMI 25 a více) a nadváha sníží HDP o 3,3 %; jde o model OECD (2019), ne o údaj za Česko (OECD, 2019).
• 10 500 Kč odhaduje VZP na účast jednoho člověka v devítiměsíčním programu prevence (plánovaně září 2026 až únor 2028, asi 250 klientů v Jihomoravském kraji); VZP přispěje 8 000 Kč těm, kdo splní podmínky a projdou celým programem (VZP, 26. 5. 2026). Další příspěvky shrnuje článek příspěvky pojišťoven na hubnutí.

Svět a Evropa

• 16 % dospělých od 18 let na světě (940 milionů) žilo v roce 2024 s obezitou (WHO, 7. 10. 2026).
• 8 % dětí a dospívajících ve věku 5–19 let (170 milionů) mělo v roce 2024 obezitu, v roce 1990 jen 2 % (WHO, 7. 10. 2026).
• 25 % dětí ve věku 7–9 let mělo v letech 2022–2024 nadváhu včetně obezity a 11 % obezitu (37 zemí evropského regionu, měřeno) (WHO COSI).
• 16,5 % obyvatel EU od 18 let uvedlo v EHIS 2019 obezitu, v Česku 19,8 % (od 18 let; ÚZIS od 15 let uvádí 19,3 %) (Eurostat).
• 19 % obyvatel od 15 let uvedlo obezitu v průměru 32 zemí OECD (2023 nebo poslední dostupný rok), v Česku také 19 %; v 13 zemích OECD s měřenými údaji je to 26 % (OECD, Health at a Glance 2025, Česko).
• 11–23 %: podle NCD-RisC (2024, věkově standardizované odhady, dospělí od 20 let) se obezita ustálila v kontinentální západní Evropě na 11–23 % a v anglicky mluvících zemích s vysokými příjmy na 25–43 % (NCD-RisC, Nature, 2026).

Léčba a výsledky studií

Možnosti léčby popisuje článek léčba obezity v Česku. Níže jsou průměry z dvou velkých studií, ne příslib výsledku.

• STEP 1 (68 týdnů, 1 961 dospělých s BMI 30 a více nebo 27 a více s přidruženou nemocí, bez cukrovky): semaglutid 2,4 mg týdně plus úprava životního stylu snížil výchozí hmotnost v průměru o 14,9 %, placebo o 2,4 %; alespoň o 5 % zhubla většina léčených (86,4 %), na placebu 31,5 % (NEJM, 2021).
• SURMOUNT-1 (72 týdnů, 2 539 dospělých s BMI 30 a více nebo 27 a více s komplikací, bez cukrovky): tirzepatid 5, 10 a 15 mg týdně snížil výchozí hmotnost v průměru o 15,0 %, 19,5 % a 20,9 %, placebo o 3,1 %; alespoň o 5 % zhubla většina léčených (85–91 %), na placebu 35 % (NEJM, 2022).
• Rizika: nejčastější byly zažívací potíže; ve STEP 1 je kvůli nim ukončilo 4,5 % lidí na semaglutidu a 0,8 % na placebu, ve SURMOUNT-1 kvůli nežádoucím účinkům 4,3 %, 7,1 % a 6,2 % lidí na tirzepatidu (5, 10 a 15 mg) a 2,6 % na placebu (STEP 1, SURMOUNT-1).

Studie mají jiné populace i uspořádání a nelze je porovnávat; výsledek jednotlivce se liší. Léčba má nežádoucí účinky a není vhodná pro každého, o léčbě rozhoduje lékař. Souhrn: průvodce léčbou GLP-1.

Jak data citovat

Stránku citujte: GoOn Health. Obezita v Česku v číslech 2026: statistiky, trendy a zdroje. Stav k 16. 10. 2026. Dostupné z: https://www.goon.health/blog/obezita-v-cesku-statistiky. Dále platí:

• Primární zdroj: u čísla uveďte zdroj z odkazu, rok a skupinu, ke které se vztahuje, například „obyvatelé ČR od 15 let, EHIS 2019“.
• Metoda: nesměšujte údaje z rozhovorů a z měření, hrubé a věkově standardizované odhady ani věkové skupiny 15+ a 18+.
• Vydání modelu: odhady WHO se přepočítávají; pro rok 2016 uvádí zpráva WHO z roku 2022 u dospělých obezitu 26,0 %, databáze WHO z roku 2026 23,5 % (obojí věkově standardizovaně) (zpráva, databáze).
• Datum: v textu „stav k 16. 10. 2026“; výsledky EHIS 2025 jsme na webu ÚZIS k tomuto dni nenašli.

Časté otázky

Kolik lidí v Česku má obezitu? Podle šetření EHIS 2019 mělo obezitu (BMI 30 a více) 19,3 % obyvatel ČR od 15 let, podle rozhovorů. Odhad WHO z naměřených údajů uvádí pro rok 2024 obezitu u 31,6 % dospělých v ČR od 18 let (po standardizaci na věk 26,3 %). Čísla se liší metodou, věkem i rokem (stav k 16. 10. 2026).

Kolik dětí v Česku má nadváhu? Podle WHO COSI mělo v letech 2023–2024 nadváhu včetně obezity 21,0 % sedmiletých dětí, z toho obezitu 8,9 %. Podle studie HBSC mělo v roce 2022 ve věku 11, 13 a 15 let nadváhu (bez obezity) 19,9 % chlapců a 12,9 % dívek, obezitu 8,5 % a 3,4 % (výšku a hmotnost uváděli sami).

Roste obezita v Česku? Většina zdrojů ukazuje růst, rozsah ale závisí na metodě. EHIS z rozhovorů uvádí od 15 let 18,7 % v roce 2014 a 19,3 % v roce 2019, odhad WHO z měřených údajů od 18 let 21,3 % v roce 2000 a 31,6 % v roce 2024. U žáků v HBSC vzrostla obezita u chlapců z 3,0 % (2002) na 8,5 % (2022), u dívek z 1,3 % na 3,4 %.

Kolik stojí obezita české zdravotnictví? Nejnovější český odhad, který jsme našli, uvádějí Landovská a Karbanová (2023): přímé náklady zdravotní péče přičítané obezitě (BMI nad 30) činily v roce 2018 14,5 mld. Kč, tedy 3,4 % výdajů na zdravotní péči. Spolu s nepřímými náklady (absence v práci, snížený výkon, předčasná úmrtí) jde o 40,8 mld. Kč, tedy 0,8 % HDP. Jde o odhad metodou nákladů nemoci (cost-of-illness) z údajů VZP a ÚZIS a z výskytu obezity v roce 2016; autoři jej označují za dolní odhad. Novější český odhad jsme nenašli.

Odkud data pocházejí? Data pocházejí ze šetření EHIS (rozhovory): z dat ÚZIS a tabulek ČSÚ (od 15 let) a z databáze Eurostatu (od 18 let); z odhadů WHO (model z měřených údajů, dospělí od 18 let a děti ve věku 5–19 let) a NCD-RisC (dospělí od 20 let, děti ve věku 5–19 let); z měření WHO COSI (děti ve věku 7 let, v mezinárodním přehledu 7–9 let) a z dotazníků HBSC (žáci ve věku 11, 13 a 15 let); z registru ÚZIS, OECD, zprávy WHO Evropa z roku 2022, VZP a odborných studií.